var Text_D = 'Stará Knížecí Huť ist Ausgangspunkt zu einem rund 6 Kilometer langen Themenweg mit 12 Infostationen zur Geschichte der Glasindustrie in diesem Teil des Grenzgebirges. Der Anfang des 18. Jahrhunderts entstandene Ort Alt Fürstenhütte liegt nur rund 2,5 Kilometer von der Grenze entfernt und ist einer der wenigen, der nach dem 2. Weltkrieg im Grenzstreifen erhalten blieb. Die ersten Glashütten im Herrschaftsgebiet Waldheim entstanden als der Glaser Pavel Schürer die umliegenden Wälder 1608 von Kaiser Rudolf II erwarb und die Schönwalder Glashütte gründete (3,5 Kilometer östlich von hier). 1738 bestand die hiesige (Alt) Fürstenhütte bereits. Zu diesem Zeitpunkt wurde die Glasproduktion an den günstiger gelegenen Standort Neu Fürstenhütte (Nová Knížecí Huť ) verlegt. Die Gebäude dieser Glashütte und des dortigen Dorfes verschwanden nach 1945. Heute erinnern nur der ehemalige Hüttenweiher und die Infotafel an den ehemaligen Ort. Die Glashütte stand etwa dort, wo heute Tafel und Pavillon des Lehrpfades aufgebaut sind. Teils auf befestigten Wegen, teils auf wildromantischen Pfaden führt der Weg unter anderem an dem erst vor wenigen Jahren ausgegrabenen Arnošt-Polierwerk vorbei (Bild oben). Gut im Gelände zu sehen ist der ehemalige Wasserkanal zum Betrieb der Maschinen.';

var Text_CZ = 'Stará Knížecí Huť je výchozím bodem asi 6 km dlouhé naučné stezky, která na 12 stanovištích informuje o historii sklářství v této části hraničních hor. Stará Knížecí Huť, založená na počátku 18. století, leží jen 2,5 km od státní hranice. Je jednou z mála obcí v pohraničním pásmu, které po druhé světové válce nebyly zničeny. Základy sklářství na zahájském (waldheimském) panství položil - sklář Pavel Schürer, který od císaře Rudolfa II. koupil okolní lesy a v roce 1608 založil sklárnu Lesná 3,5 km východně odtud. V roce 1738 již existovala stávající (Stará) Knížecí Huť. V té době byla výroba skla přesunuta do výhodněji situované Nové Knížecí Huti. Budovy této sklárny i celé vesnice po roce 1945 zmizely. Dnes místo připomíná pouze Huťský rybník a informační tabule. Sklárna byla zhruba tam, kde je dnes informační tabule a altánek naučné stezky. Stezka vede po zpevněných cestách a romantických pěšinách kolem Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která byla teprve před několika lety vykopána ze sutin (obrázek nahoře). V terénu je dobře patrný také starý kanál, který přiváděl vodu k pohonu strojů.';

var Bild1_D = 'Demonstrationsobjekt Wasserkraft am Themenweg.';
var Bild1_CZ = 'Model využití vodní energie u naučné stezky.';

var Bild2_D = 'Der ehemalige Hüttenweiher von Neu Fürstenhütte (Nová Knížecí Huť).';
var Bild2_CZ = 'Huťský rybník v Nové Knížecí Huti.';

var Bild3_D = 'Ortsplan von Nová Knížecí Huť. Legende:  1 = sklárna, 2 = panský dům, 3 = sklářská krčma, 4 = stoupy, 5 = brusírna, 6 Huťský rybnik. Katasterauszug 1838.';
var Bild3_CZ = 'Výřez z historické katastrální mapy z roku 1838: 1 = sklárna, 2 = panský dům, 3 = sklářský šenk, 4 = stoupovna, 5 = brusírna, 6 = Huťský rybník.';

var Bild4_D = 'Wasserkanal als Kulturlandschaftselement. Der Kanal führte das Wasser zum Arnošt-Polierwerk, um dort die Maschinen anzutreiben. N 49.73004, E 12.45101';
var Bild4_CZ ='Bývalý vodní kanál jako prvek kulturní krajiny. Kanál přiváděl vodu k pohonu strojů v Arnoštově leštírně. GPS: N 49.73004, E 12.45101';