var Text_D = 'Der Doost ist eines der ungewöhnlichsten Geotope der Granitlandschaft am Rande des bayerischen Teils des Grenzgebirges. Wie überdimensionierte Flusskiesel liegen die metergroßen rundlichen Granitblöcke entlang des Tales der Girnitz. Wo aber ist der Bach, den man rauschen hört? Er fließt unterhalb der Granitblöcke. Hat dieser kleine Bach als früher gewaltiger Strom die Granitblöcke hierher transportiert? Nein! Die nebenstehende Grafik zeigt die wirkliche Entstehungsgeschichte des Doost. Während der Zeit des → <a href="glossar.html#Alttertiaer">Alttertiärs</a>, also etwa 65 bis 25 Mio. Jahre vor heute, verwitterte der Granit des Untergrundes v.a. entlang der → <a href="glossar.html#Kluft">Klüfte</a> bis in große Tiefen. Je engständiger die Klüftung war, umso besser verwitterte der Granit. Seine Bestandteile wurden chemisch teils völlig aufgelöst, zu Tonmineralien (z.B. Kaolin) umgebaut oder blieben als isolierte Korngemenge vor Ort. Innerhalb dieser Verwitterungsdecke konnten "unverdaute" Reste des Granits als große Blöcke erhalten bleiben. So eine intensive Verwitterung erfolgte entlang der enggeklüfteten Zone des heutigen Girnitztals. Im weiteren Verlauf des Tertiärs und des nachfolgenden → <a href="glossar.html#Quartaer">Quartärs</a> wurde das Feinmaterial der Verwitterungsdecke abgeschwemmt, die großen Blöcke waren dafür jedoch zu schwer. Sie wurden daher nach unten projiziert und sammelten sich am Talgrund zum heutigen Haufwerk an Blöcken. Während der Eiszeit konnten die Blöcke über den Prozess des Bodenkriechens zusätzlich von den Talflanken hangabwärts und ins Tal bewegt werden.';

var Text_CZ = 'Doost je jednou z nejzvláštnějších geologických lokalit žulové krajiny bavorské části hraničních hor. Metrové žulové balvany ležící v údolí Girnitz jako předimenzované říční oblázky vyvolávají řadu otázek. Kde je ten potok, jehož šumění zřetelně slyšíte? Teče právě pod těmito balvany. A byl někdy v minulosti tento potůček tak silný, aby sem přinesl tak ohromné žulové bloky? Nikoliv! Skutečnou historii vzniku Doostu ukazuje obrázek.<br><br>V období staršího → <a href="glossar.html#tercier">terciéru</a>, tj. před asi 65 až 25 milióny lety, zvětralo žulové skalní podloží do velkých hloubek. Rozpad žuly postupoval hlavně po přirozených puklinách. Některé ze složek horniny byly přeměněny na jílové minerály (např. kaolinit), jiné zůstaly na místě jako nezpevněná směs zrn. V mocném zvětralinovém pokryvu zůstaly zachovány velké bloky nerozložené žuly. Během následných geologických období byl zvětralinový materiál odplaven, velké bloky ale na to byly příliš těžké a nahromadily se na dně údolí. Další bloky mohly být přesunuty ze svahů do údolí → <a href="glossar.html#soliflukce">půdotokem</a> během doby ledové. ';

var Bild1_D = 'So ist der Doost entstanden.<br>';
var Bild1_CZ = 'Takto vznikl Doost.<br>';

var Bild2_D = 'Oberhalb des Doost (nahe Ritzlersreuth) liegt das Geotop "Durchkriechstein" und auf der landwirtschaftlichen Fläche oberhalb davon dieses aufgehäufte steinerne "Monument".<br> GPS: N 49.71362, E 12.23954';
var Bild2_CZ = 'Nad Doostem (poblíž Ritzlersreuthu) se nachází geotop Durchkriechstein a na zemědělském pozemku nad ním tento nahromaděný kamenný. <br> GPS: N 49.71362, E 12.23954 „památník“.';